Ženy na trhu práce

Opakovaně se již mnoho let hovoří o tom, že pozice žen na trhu práce je výrazně horší než u jejich mužských protějšků. Za práci na obdobné pozici a po stejnou dobu berou ženy stále až o 15% nižší plat nežli jejich mužští kolegové se stejným vzděláním. Protože model muže živitele a ženy pečovatelky, tzv. generový stereotyp, je dávno překonán, naopak přibývá rodin, kde matka je živitelem jediným či alespoň většinovým, objevuje se, dokonce i v případě pomineme-li do očí bijící nespravedlnost takovéhoto uspořádání, závažný problém.

Najít práci

Už jen samotné hledání práce bývá pro ženu obtížnější, dá-li se o něčem podobném, vzhledem k všeobecnému nedostatku pracovních možností, dnes ještě hovořit. Přestože jsou podobné otázky zákonem označeny za diskriminační a nepřípustné, stále se lze na přijímacích pohovorech setkat s dotazy, zda mladá žena plánuje v dohledné době mateřství, jestli už žena děti má a jak bude řešit jejich případné onemocnění, zda se domnívá, že rodina zvládne fungování v případě jejího nástupu do zaměstnání…

Nedobrovolně u plotny

Řada žen se vrací, a to nedobrovolně, k životní roli svých prababiček. Zůstávají doma, pečují o rodinu, vaří, čekají na výplatu svého manžela, mají-li to štěstí, že nějakého mají. V celosvětovém měřítku skončilo Česko v hodnocení pozice žen na pracovním trhu na 20. místě. Ačkoliv to oproti minulosti znamená mírné zlepšení, např. rozdíly ve mzdách mužů a žen se o 1% snížily a podíl zaměstnaných žen se o 2% zvýšil, stále to nestačí. Na úroveň Norska, které se již řadu let drží na špici zmiňovaného žebříčku a zaměstnanost žen je zde téměř 100%, se současným tempem budeme šplhat ještě hodně dlouho!